Na vědomost se dává VI. – Zlom

Jasně. Tak jako ve všem, co se učíme, nastane prostě někdy zákonitě moment zlomu. Znáte ten pocit, kdy po delší době, kdy na něčem makáte, drnkáte na tom každej den (!!!) a začnete mít pocit, že vám to docela slušne jde??? Hm. Tak to je přesně ten čas.

No, zlom tedy nastal. Stálo mě to nehet. (Ne, nemam umělý. I tak mě to pořád stálo jeden můj nehet!!!!)

………………………………………

„Hele, cos myslel tim, že je čas?“

„Přejdem na barréčka ne? Tohle už je nuda.“

„Brzdi jo? Éčka v baru do mě nenarveš. V extázi jsem už tak dost často…..“

„Tim líp pro tebe kotě, ale barré je styl hraní…..“

„Oh. Jasně. Vim ne….“ (…..)

„Takhle…“ 

Shrnu to jo? Takže – musíte si skoro vykloubit levý ukazováček, absolutně nemožné poskládat ostatní prsty, jak si to akord žádá a přijde si jako totálně neschopní ignoranti, navzdory všemu, co jste doposud hráli, naučili se. Barré z toho udělá passé. Mimochodem, francouzsky barré znamená přeškrnutý. A přesně to bych se všema těmahle akordama udělala!!!!!!!!!!!!!!!! Grrr!!

 

„Krucinál..jau!! Měl jsi mě varovat, něco jako v telce: Tohle doma rozhodně nezkoušejte.“

„Chtělas hrát…? Musíš přinést oběti. A nešikovný maso musí pryč…..“

„Hm….měli by vymyslet na přebal každý kytary VAROVÁNÍ: Může způsobovat zlomeninu.“

(Jeho smích, kterej nejde popsat.…)

„Seš tele co?“

„Říkals kotě….“ Sedím a z prstu mi zurčí krev. Jo, zurčí. Nejspíš by to šlo asi i slyšet, kdyby se tak blbě netlemil…

„Ukaž, zalepíme to.“

 

No, tohle slepit jde. Ale jak to bude s mou hrací morálkou? Hm……nejspíš si s tím budu muset ještě pohrát. Držte prsty (dál od barréček). Ba ne, držte mi palce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*