Plující náhradnice

Tak jo. Proč by to mělo být jenom proti nám/o nás, že…Takže – za ženský!!!

Náhradní verze k Náhradním dílům Bastíka….

Tuhle pecku známe všichni….a kdo ne, doplnit vzdělání!!!!


 

Jsem ti brzdou když chceš zpomalit
a svět kolem se moc žene.
Jsem tvůj airbag vždy když narazíš,
i když tvrdíš že ne.
Jsem ti spojkou s lesklým vesmírem,
co stále tě tak láká.
A jsem tvým světlem, když se smráká.

A jsem tvou navigací ve tmě
však jak vyjde slunce
hned mě pustíš k vodě.
Motor co tě zkouší táhnout,
byť já sám jsem uvízl dávno,
na mrtvým bodě.

Řekni mi vážně, máš mě,
jen na náhradní díly?
Řekni mi vážně, vášně nedovedou mě k cíli?
Řekni mi vážně, máš mě,
za blázna, co v honbě za zázrakem
po tvým boku půjde
dokud nestane se nepojízdným vrakem.

Jsem ti mužem číslo jedna,
jeden až tři týdny v roce.
Zbytek roku jsem ti jenom psem,
co slyší na povel “pojď sem”.
Jsem tvůj věčnej voják v záloze,
co hlídá na stráži.
Plamen naděje, co ve mně necháš žít.

Roky slibuješ mým uším
že jsem prej ve tvým nejužším výběru
Tak jsem jednou nohou v nebi,
jen kdybych tou druhou nebyl,
v průseru.

Řekni mi vážně, máš mě,
jen na náhradní díly?
Řekni mi vážně, vášně nedovedou mě k cíli?
Řekni mi vážně, máš mě,
za blázna, co v honbě za zázrakem
po tvým boku půjde
dokud nestane se nepojízdným vrakem.

 

 

Jsem ti kotvou, když chceš přirazit,

A moře kolem se moc žene,

Jsem tvůj přístav, kde vždy zastavíš,

I když tvrdíš, že ne.

Jsem ti spojkou s lesklým příslibem,

Co stále po něm toužíš.

A jsem tvým klidem, když se soužíš.

 

A jsem tvou náručí opojnou,

Tvou chůvou, matkou i kojnou,

Tvé tři v jendom.

Lano co tě zkouší jistit,

A přitom tak trochu zjistit,

Kde je má freedom?

 

Řekni mi vážně, máš mě,

za doprovodný objekt,

Řekni mi vážně, city – kde jsem v nich já, kde jsi ty?

Řekni mi vážně, máš mě,

Za pannu co vydá se ti zcela,

Zapomene na vše

Čím kdy byla i na to co vůbec chtěla…

 

Jsem ti ženou číslo jedna,

Jen když se ti zrovna hodí,

Zbytek času jsem ti korozí,

Co tvou jachtu zespod zdobí,

Jsem tvá věčná jistá světice,

Co doma čeká Pána,

Pak přijde ona, slastná rána.

Roky slibuješ mým vnadám,

Že se oženíš a já vdám brzy v ráji

Tak jsme celistvostí duše

Jen kdyby nekončilo vše,

Ve věčném háji. 

 

Řekni mi vážně, máš mě,

za doprovodný objekt,

Řekni mi vážně, city – kde jsem v nich já, kde jsi ty?

Řekni mi vážně, máš mě,

Za pannu co vydá se ti zcela,

Zapomene na vše

Co byla, co kdy chtěla…

One thought on “Plující náhradnice

  • 9.3.2019 at 21:12
    Permalink

    Zuzko, drzko, tak něžné a opravdové verše jsem dlouho nečetl. Děkuju…

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*